Jste zde: Recenze » Recenze: Pekka Hiltunen - Černé ticho

Recenze: Pekka Hiltunen - Černé ticho

Recenze

Pokračování úspěšných knih má vždycky těžký začátek, každý očekává, že dosáhne minimálně stejné úrovně jako první kniha nebo že bude ještě o něco lepší. Nejinak je tomu i v případě knihy Černé ticho od autora Pekky Hiltunena, jenž za svojí prvotinu Finské pouto získal hned několik cen. Dosáhne Černé ticho stejného úspěchu? Moderní thriller o záhadném Studiu, které bere spravedlnost do svých rukou, se tentokrát zaměřuje na brutální videa a posedlost slavnou hudební skupinou vedoucí až k vraždám.

V Černém tichu se opět setkáváme s milou, ale osamělou Finkou Liou žijící v Londýně a její kamarádkou Mari, která si bere za cíl konat dobro a bere spravedlnost do svých rukou prostřednictvím svého záhadného Studia a kamarádů. Ve Finském poutu se Lia s Mari seznámila a teprve se pomalu dostávala do obrazu, jak Studio funguje. Nyní je již právoplatným a důležitým členem, přesto se v uzavřené a tajuplné Mari příliš nevyzná. Mari si právě vzala za cíl pomoci jednomu moderátorovi křivě obviněnému ze zneužití nezletilé, když se na internetu začnou objevovat podivná videa. Videa, která obsahují jen tmu a ticho. Každé z nich má různou délku a někdo je nahrává jménem uživatelů, kteří o tom nemají ani ponětí. Lidé ze Studia se snaží přijít na to, co mají znamenat, ale neúspěšně. 

A pak se objeví další video. Někdo kope do člověka ležícího na zemi. A další video. Postupně se na různých místech okolo gay barů objevují mrtvá těla. Někdo si dává práci s tím, že vraždí homosexuály, videa natáčí a vkládá na web. Lidem ze Studia to nedá a začínají pátrat na vlastní pěst. Postupně nacházejí různé spojitosti mezi černými a kopancovými videy a jedním známým zpěvákem. Zdá se, že budou mít co do činění s někým, kdo se nelekne ničeho. V rámci vyšetřování dojde také k tragické události, která zasáhne všechny ve Studiu, ale nejvíce ze všeho Mari. Lia se však nedá odradit a rozhodne se konečně dostat Mari trošku víc pod kůži. To, co zjišťuje o její minulosti, zcela změní její pohled na ní.

Finské pouto byla jedna z prvních severských detektivek, které jsem četla. Tehdy mě překvapilo, jak moc byla kniha psychologická a krimi linka byla tak trochu odstrčená do pozadí. Od té doby jsem přečetla již dobře přes desítku dalších krimi ze severských zemí a postupně si ten psychologický podtext zamilovala. V Černém tichu se také hodně zabýváme postavami a jejich psychologickými pohnutkami, ale Pekka Hiltunen to zde vyšperkoval do dokonalosti a rozděluje psychologii i dějovou linku rovným dílem. Můžete si tak užít oboje přesně tak akorát.

Musím pochválit neotřelý námět a postupný rozjezd knihy. Nejprve se Studio zabývá obyčejným případem neprávem obviněného moderátora, postupně začíná řešit černá a tichá videa a vše se krásně postupně nabaluje, až k opět trošku akčnímu konci. Celá kniha je protkána varováním o nebezpečí sociálních sítí a virtuální reality. Avšak Hiltunen na příkladu ukazuje, že to může sloužit i dobré věci: nebýt různých diskusních skupin na internetu, trvalo by hledání vraha lidem ze Studia rozhodně déle.

Kniha se musí brát trošku s nadhledem, Studio je vedeno záhadnými neomezenými zdroji a díky IT specialistovi si může dovolit na internetu takřka vše: měnit a mazat různá data či dostat se na internetu odkudkoliv kamkoliv. Chvílemi to člověku přijde trošku jako Deus ex machina, ale na druhou stranu, když člověk umí, dají se s internetem dělat divy. Mě osobně tato tématika nesmírně zajímá a co si budeme povídat, je to zkrátka moderní téma.

Hlavními tahouny této knihy jsou kromě námětu také postavy. Kniha se nejvíce věnuje Lie, která odešla z Finska do Londýna, dříve trávila čas po barech naháněním vztahů na jednu noc, ale ani to nezakrylo její prázdnotu a osamělost v tak velkém a neznámém městě. Nyní, když patří do Studia, cítí se konečně užitečná a obklopená lidmi. Ráda by pronikla více k Mari, neboť je obě pojí finský původ, avšak Mari se chová odtažitě a vypadá spíš jako dobře fungující stroj. Postupně se spolu s Liou dozvídáme informace z Mariiny minulosti a konečně začínáme chápat, proč je Mari taková, jaká je.

Po dočtení jsem měla chuť křičet, protože když konečně pronikneme Mari pod kůži, kniha končí a nezbývá tak, než čekat na další díl, který věřím, že bude minimálně stejně dobrý ne-li lepší než tyto dva předchozí. Doporučuji k přečtení všem, kteří mají rádi severské krimi s nádechem psychologie postav a moderní téma věnující se IT prostředí. Kdo nečetl Finské pouto, bude se muset s postavami postupně poznat, ale ohledně děje, tam v podstatě není žádná důležitá návaznost. Máte-li však čas, věnujte ho i Finskému poutu, já jeho kvalitu ocenila více až zpětně, ale oba díly rozhodně stojí za to.

Hodnocení: 88 %

Barbora Obstová

bastera.blogspot.cz

Komentáře k článku

Přidávat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé!
Pokud nemáte doposud svůj účet, můžete se registrovat zde.

K tomutu článku nebyl doposud přiřazen žádný komentář!


Hlavní stránka :: Brzy vyjde :: Již vyšlo :: Autoři :: Recenze :: Webdesign by PENAweb :: Headline photo by Wikipedia

Copyright © Severské detektivky.cz 2019 - Všechna práva vyhrazena. Kopírování jakékoliv části je možná jen se svolením autora.